regioncart

Správa CHKO Jeseníky

Lesnaté hory se zaoblenými hřbety, prameny živé vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny se stříbřitě bílými vodopády a průzračnými mechovými tůněmi, tajemná rašeliniště opředená pověstmi o skřítcích, květnaté podhorské louky a do údolí zasazené dlouhé horské vesnice se starými chalupami, harmonická krajina, ve které hledáme a stále nacházíme inspiraci, to jsou Jeseníky...

Charakteristika:
Chráněná krajinná oblast Jeseníky se nachází na severním okraji Moravy a české části Slezska na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk.

Oblast zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité podzoly místy zamokřené a zrašelinělé.

Potenciální vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. (Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita v České republice.)

Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak patří k nejchladnějším oblastem v republice. (Praděd má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9°C). Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 740 km². Nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1491 m n. m. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Nejcennější území chráněné krajinné oblasti jsou chráněna ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák - Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek), 18 přírodních rezervacích a 6 přírodních památkách. Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím.

Základní údaje:
Rozloha: 740 km2
Geografická orientace: 49° 54´- 50° 18´N, 17° 00´- 17° 24´E
Nadmořská výška: 339 - 1491 m (Praděd)
Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. 9886/1969
Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:
- 4 národních přírodních rezervací
- 18 přírodních rezervací
- 6 přírodních památek

Dále jsou v působnosti Správy CHKO Jeseníky národní přírodní rezervace Kralický Sněžník a národní přírodní památky Na Špičáku, Ptačí hora, Rešovské vodopády, Velký Roudný, Venušiny misky, Jeskyně Na Pomezí a Borový.

NS Velkou kotlinou je bezesporu nejpoutavější stezkou turistů v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a Národní přírodní rezervaci Praděd.
Velká kotlina je zachovalé území ledovcového karu (kar - víceméně okrouhlé deprese svahů nebo zadních konců údolí s poměrně příkrými až svislými stěnami, vzniklé erozí svahových - karových - ledovců). Bezlesý skalnatý amfiteátr, vkliňující se hluboko do lesních porostů, je udržován častými sněhovými lavinami.

Spolupůsobení různorodých ekologických činitelů podmínilo v dlouhodobém vývoji vytvoření pestré mozaiky druhově bohatých subalpínských rostlinných a živočišných společenstev. Velká kotlina náleží nejen k nejcennějším a nejzajímavějším částem horské přírody Hrubého Jeseníku, ale svým přírodovědeckým významem se řadí mezi nejhodnotnější zachovalé přírodní celky střední Evropy. Vyskytuje se zde přibližně 480 druhů vyšších rostlin a asi 40 druhů rostlinných společenstev. Vedle druhů arkticko - alpínských (lipnice alpská) jsou to i druhy teplomilné (černohlávek velkokvětý) a mnohé druhy zde dosahují svých výškových maxim výskytu (rákos nebo konvalinka vonná v 1300 m n. m.). Díky pestrým stanovištním podmínkám zde nacházíme řadu vzácných rostlin - hvozdík kartouzek jesenický, jitrocel tmavý sudetský, což jsou rostliny endemické (nikde jinde na světě se nevyskytují). Desítky dalších druhů, které se ve Velké kotlině vyskytují, jsou zařazeny nejen do seznamu kriticky ohrožených rostlin, ale též do Červené knihy ČR. Živočišným endemitem je zde okáč jesenický, pozůstatkem z doby ledové je myšivka horská, početní jsou zástupci zpěvného ptactva, vzácně dravci.
Naučná stezka začíná v západní části Karlova pod Pradědem (obec Malá Morávka) v nadmořské výšce 760 m a vede proti toku podél toku řeky Moravice územím Národní přírodní rezervace Praděd k amfiteátru ledovcového karu ve výšce 1180 m n. m., prameništi Moravice a k vyhlídce nad vrcholem Temné v nadmořské výšce1370 m n. m. Celková délka stezky je 5,5 km, převýšení 610 m. Na trase je umístěno sedm informačních tabulí, které poskytují podrobné informace o všech důležitých a zajímavých skutečnostech a jevech. U šesté zastávky v sedle nad Temnou se naučná stezka setkává se žlutě značenou turistickou cestou vedoucí z Malé Morávky přes Temnou na Ovčárnu. Cca 2 km od koncového bodu naučné stezky dojdeme po modré turistické značce k chatě Ovčárna, odkud lze nastoupit na další turistické trasy.

Více viz např: http://www.jeseniky.com, www.jeseniky-praded.cz

Stezka prochází Národní přírodní rezervací Rejvíz ve Zlatohorské vrchovině východně od města Jeseníku, chránící největší rašeliniště na Moravě i ve Slezsku. Má dvě jezírka - Velké mechové, které je zpřístupněno a Malé mechové, ke kterému je přístup zakázán. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo díky klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5,6º C, roční úhrn srážek 1400 mm, nadmořská výška 730 - 805 m).

Vedle typické rašelinné vegetace je zde zastoupena i původní borovice blatka, bříza karpatská a smrkové porosty. Mezi další vzácné rostliny zde rostoucí patří masožravá rosnatka okrouhlolistá, vstavač plamatý a další.
Trasa stezky vede od chaty na západním okraji obce Rejvíz směrem jihozápadním a měří 2 km. Na pěti informačních tabulích jsou popsány přírodní hodnoty rezervace.

Jde o  17 zajímavých zastavení vedených po místech slavné hornické minulosti. Stezka připomíná  hornickou minulost našeho kraje a Horního Města. Dnes už jen názvy obcí či obecní a městské znaky připomínají, že se v našem kraji po staletí těžily kovy. Na území Horního Města se dříve nacházely doly na stříbro, v roce 1398 se zde rozkládala osada Hankštejn. Dolovalo se zde po osm století, tahle éra skončila v roce 1970.

Zdroj: http://www.geostezkyrymarovsko.cz/hankstein

Stezka provází návštěvníky po farmě a věnována je především chovu ohroženého druhu Valašské ovce. Zvláštním lákadlem stezky je praktická část, kde podle jednoduchého návodu návštěvník sám zkouší zpracování vlny a ve finále odchází s vlastnoručně zhotoveným výrobkem z vlny místních oveček.

Nejmenší návštěvníky stezkou provází pohádka, kterou jste určitě ještě nečetli. Napsaná je právě pro Valašky ze Stránského a vysvětluje proč se Valašky chovají právě zde. Pohádka je také zpracována formou omalovánek a tak si naučnou stezku mohou užít návštěvníci všech věkových kategorií.

V zimním období je praktická část stezky přesunuta do vnitřních prostor farmy, a tak se návštěvníci mohou zahřát při tvorbě výrobků v příjemné atmosféře zděné pece, která prostorům dominuje.

Zdroj: http://www.stranske.websnadno.cz/Pastyrova-naucna-stezka.html

Výchozím bodem stezky je geologická lokalita Hrádek u pivovaru Excelent v Rýmařově. Celá cesta až k rozvalinám hradu Strálek měři cca 4 km a je osázena šesti informačními tabulemi. Na čtyřech tabulích jsou pověsti a historie, které se vztahují ke zřícenině hradu Strálek a města Rýmařov, další jsou zaměřeny na přírodní lokality. Stezka vede polní cestou a je vhodná i pro rodiny s dětmi.

Výchozím bodem je Janovický zámek, po dlouhá staletí sídlo Harrachů, s budovou zámeckého pivovaru a rozlehlým zámeckým parkem. Odtud stezka pokračuje z části po turistické trase na zříceninu hradu Rabštejn. Z tohoto hradu se zachovaly pouze kameny hradeb, a proto dnes slouží přilehlé skály hlavně horolezcům  a turistům jako místo dalekého rozhledu. Celá trasa měří cca 12 km a je osazena devíti informačními tabulemi s tématy: Historie Janovického zámku, pověst z okolí Janovic, přírodní zajímavosti lesa Hochwald, přírodní rezervace Pstruží potok, fauna CHKO Jeseníky, informace o CHKO Jeseníky, stručná historie, pověsti a popis lokality hradu Rabštejn. Naučná stezka je svou náročností určená všem kategoriím turistů.

Nástupním místem v Ryžovišti je prostor za Základní školou v obci. Námětem stezky jsou informace o historii obce, rýžování zlata v obci, přírodních zajímavostech z okolí obce s příklady fauny a flóry v lokalitě. Můžete se zastavit u šesti naučných tabulí. Trasa vede na vrchol kopce Výšina (682 m n. m), který je místem dalekého rozhledu po okolí. Po krátké hřebenové části bude klest do prostoru břidlicových jezírek v Břidličné. V této lokalitě bude na tabulích informace o historii a pověstech okolí, a také o fauně a flóře jezírek.

Horské sedlo Skřítek odděluje na jihu pohoří Hrubého Jeseníku od Hraběšické vrchoviny a leží v nadmořské výšce 877 m n. m. Pro svoji polohu je východiskem pro řadu turistických cílů. Mezi nejvyhledávanější z nich patří především hřebenová trasa směrem na Jelení studánku, Petrovy kameny a Ovčárnu.
V sedle se nachází rašeliniště o ploše 166 ha – jedná se o národní přírodní rezervaci, která však není přístupná veřejnosti. Centrální část rezervace má ráz tundry s jednotlivými exempláři břízy karpatské, tůňkami a mokřady.

Rešovské vodopády jsou národní přírodní památkou vzdálenou cca 900 m vzdušnou čarou na západ od osady Rešov (obec Horní Město), 2,9 km jihovýchodně od obce Tvrdkov. Jedny z nejhezčích vodopádů v České republice se nacházejí na říčce Huntavě, která pramení ve Skalském rašeliništi severně od Horního Města. Ve skalní soutěsce dlouhé 200 m jsou četné kaskády a vodopády přístupné po dřevěných žebřících a plošinách. Nejvyšší z vodopádů má výšku kolem 10 m.
Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařova přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkova a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede z obce Rešov k vodopádům. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Poblíž vodopádů také vede cyklostezka ze Skal u Horního Města na hrad Sovinec.

Přírodní rezervace U Slatinného potoka byla vyhlášena v roce 2002 a rozkládá se na ploše 5,38 ha. Rezervace chrání vlhké slatinné a rašelinné louky s prameništi v pramenné oblasti přítoků Slatinného potoka. Hostí řadu ohrožených a mizejících druhů rostlin, z nichž lze uvést např. kropenáč vytrvalý, vachtu trojlistou a další. V květnu zde vykvétají orchideje. Ze zvláště chráněných druhů živočichů se zde vyskytuje např. ropucha obecná, čolek horský, čolek obecný, zmije obecná, chřástal polní a bekasina otavní. Louka je každoročně ručně kosena se snahou udržet druhovou rozmanitost.

Bílá Opava, jedna ze zdrojnic řeky Opavy, pramení v sedle mezi Pradědem a Petrovými kameny v nadmořské výšce 1 260 m a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Dravá voda Bílé Opavy zde vymlela hluboké a rozervané koryto s obrovskými balvany. Atraktivní podoba říčního koryta i okolních srázů je výsledkem velkého spádu a charakteru hornin, kterými si voda razí cestu; v horní části jsou to poměrně málo pevné ruly, v dolní části břidlice a pevné křemence. Koryto řeky se na mnoha místech každoročně mění, balvany se v korytě přesouvají, řítí se skalní bloky, na strmých svazích dochází na více místech každoročně ke svahovým sesuvům. Největší vodopád Bílé Opavy je vysoký 7,9 m. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl 16,4 m. Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou patrné tzv. obří hrnce, známé např. z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry i odjinud, v Jeseníkách jsou však zcela ojedinělé. Tyto zajímavé prohlubně o průměru až několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin. Celý tok řeky leží v CHKO Jeseníky, horní tok (kaňon) navíc v Národní přírodní rezervaci Praděd. Přírodní rezervace Bílá Opava byla vyhlášena roku 1963 na ploše 280 ha, později byla začleněna do Spojené přírodní rezervace Praděd a od roku 1992 je součástí Národní přírodní rezervace Praděd. V údolí Bílé Opavy se zachovaly původní horské smrčiny - smrkový prales - s charakteristickou růstovou formou stromů, proslulým jesenickým smrkem. Ten se vyznačuje úzkou válcovitou až sloupovitou korunou, esovitě prohnutými deskovitými větvemi, skloněnými šikmo dolů a u kmene nápadně ztloustlými. Tyto dědičné vlastnosti umožňují jesenickým smrkům lépe odolávat nepříznivým zimním podmínkám, na jejich úzkých korunách se zachycuje méně sněhu a námrazy. V rezervaci rostou i chráněné rostliny - růže alpská, mléčivec alpský, havéz česnáčková, papratka alpínská aj. Z živočichů lze uvést zejména ptáky: skorec vodní, konipas horský, sýkora parukářka, kulíšek nejmenší aj. Z hmyzu lze připomenout zejména jesenický endemit okáče sudetského.

Petrovy kameny (1446 m n. m.) – výhled - skály Petrovy kameny jsou vrcholová skalní hradba na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, na rozsoše Vysoké hole, 1,5 km jižně od Pradědu, cca 300 m od hlavní hřebenové turistické cesty. V minulosti byly Petrovy kameny označovány jako dějiště čarodějnických sabatů.
Skalní útvar, tvořený silně zbřidličnatělým a málo odolným fylonitem, je vysoký 7 metrů a jeho šířka dosahuje 25 metrů. Na kamenech je umístěna pamětní deska, která připomíná památku brněnského přírodovědce F. A. Kolenattiho, který v polovině 19. století zkoumal jesenickou přírodu a poblíž Petrových kamenů zahynul. Na Petrových kamenech byla vyhlášena přírodní rezervace, která byla začleněna do Národní přírodní rezervace Praděd. Cílem ochrany území je zejména zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, okolních alpinských holí a vegetace vrcholové skály, která hostí endemickou vegetaci spolu s dalšími vzácnými rostlinnými druhy.
Od Petrových kamenů je kruhový rozhled na Praděd, na masiv Mravenečníku, do údolí Divoké Desné i Bílé Opavy. Na severních a severovýchodních svazích Petrových kamenů je vybudován významný lyžařský areál s několika vleky, který vzhledem k dlouhotrvající sněhové pokrývce patří k nejvyhledávanějším na Moravě.

První kamenná rozhledna stála na Pradědu už v roce 1912. Po roce 1948 začala chátrat a roku 1959 se zřítila.
Výstavba televizní věže, připomínající startující kosmickou loď, byla zahájena nejdříve zbudováním asfaltové silnice z Ovčárny na vrchol Pradědu v roce 1968. Vlastní práce na 146,5 m vysoké věži začaly o rok později. Stavba byla dokončena v roce 1980.
Pata věže je obtočena kruhovou stavbou, na jejíž horní části je ve výši 25 m první, otevřená vyhlídka pro návštěvníky. V horním prstenci je krytá prosklená vyhlídka. Z ní jsou za dobrých podmínek unikátní výhledy do všech světových stran. Severním směrem lze dohlédnout až do jesenické kotliny roviny v sousedním Polsku. Na severozápadě se tyčí skupina Kralického Sněžníku, za níž je možno někdy zahlédnout i Sněžku ve vzdálených Krkonoších. V bezprostřední blízkosti se nachází chata Švýcárna a hřebenová trasa na Keprník a Šerák. Opačným směrem, na jihovýchodě, lze spatřit Lysou horu a Radhošť v Beskydech. Nejdále lze ovšem dohlédnout za dobrých povětrnostních podmínek až na Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku a směrem na jih na Nízké Alpy v Rakousku. Jižním směrem se táhne další část hlavního hřebene - Vysoká hole, Kamzičník a dále až po Pecný. Návštěvníci Pradědu dnes ovšem musejí zanechat svá vozidla na hlídaném parkovišti Hvězda poblíž Karlovy Studánky, dopravit se kyvadlovou dopravou k chatě Ovčárně a na vrchol dojít pěšky.

Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku tvoří hlavní předěl evropského rozvodí Odra - Dunaj a tím i hranici dvou úmoří (Baltského a Černého moře). Rozhraní mezi povodím řeky Opavy, přítoku Odry a řeky Moravy, přítoku Dunaje, ze sedla Skřítek na jižním zakončení hlavního hřebene pokračuje jihovýchodním směrem přes jižní okolí Rýmařova, místní části Ondřejov a Stránské okolím Ryžoviště do velmi plochého sedla mezi obcemi Lomnice a Dětřichov nad Bystřicí a k vrcholu Slunečné.

Mokřiny u Krahulčí je přírodní rezervace, kterou najdeme severozápadním směrem od obce Krahulčí. Zdejší přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2001, a to na rozloze 3,24 hektarů. Oblast se nachází v nadmořské výšce 594 až 600 metrů, mezi dvěma přírodními parky - Údolí Bystřice a Sovinecko.
Přírodní rezervaci Mokřiny tvoří mokřady kolem Trusovického potoka, na kterých se daří kriticky ohroženému druhu stračku bahenního a dalším rostlinám, vyskytuje se zde i skokan hnědý. V důsledku přirozené obnovy rostlin probíhá na loukách pravidelné kosení. Nedaleko rezervace roste bohatá populace podmáčených smrčin a vrbových křovin.

Přírodní park se rozkládá v jihozápadním okraji Domašovské vrchoviny, v okolí údolí řeky Bystřice. Řeka zde vytvořila hluboké, skalnaté údolí s kaňony, skalními ostrohy, sutěmi a kamennými moři. V místech, kde pramení přítoky, se zachovaly zbytky rašelinných luk, v údolích pak vlhké louky. Na příkrých zalesněných svazích se prosadily kvalitní lesní porosty, místy velmi připomínající prales. Na území přírodního parku nechybí chráněná území. V přírodní rezervaci Hrubovodské sutě rostou společenstva bučin, jedlobučin a suťových lesů, mezi nimiž se skrývají ohrožené druhy planě rostoucích rostlin a živočichů. Přírodní památka Kamenné proudy u Domašova u Města Libavá a Domašova nad Bystřicí se může pochlubit ukázkou mrazových srubů, kamenných moří a sutí. K zajímavostem, které dotvářejí osobité kouzlo údolí řeky Bystřice, patří i vysoké mosty a tunely železniční tratě Olomouc – Krnov, která se vine vysoko nad řekou, aniž by jakkoliv narušovala přírodní krásy krajiny. Nejvíce však turisty láká čtyřkilometrový úsek mezi železničními zastávkami Jívová - Hrubá Voda - Smilov. Údolí řeky zde překvapí svou divokostí. Ze svahů porostlých lesy trčí četné skalní výchozy a kolem hučící vody musíte procházet jen po úzké lesní cestě.
Bránou do přírodního parku je město Velká Bystřice. Tady si návštěvník může prohlédnout kostel s gotickým kněžištěm, který byl přestavěn do barokního slohu koncem 17. stol. Velmi oblíbené a významné je na okraji přírodního parku poutní místo Svatý Kopeček, kde stojí chrám Navštívení Panny Marie. Na své si přijdou i milovníci zvířat, protože nedaleko láká výletníky Zoologická zahrada Olomouc. V obci Domašov nad Bystřicí si můžete v zimě za příznivých sněhových podmínek zalyžovat na sjezdovce s vlekem dlouhým 350 m.

Informační centrum při Městském muzeu Rýmařov, náměstí Míru 6, Rýmařov 79501 |  email: icko@inforymarov.cz  | telefon: 554 212 381