Původní pozdně gotickou tvrz postavil v letech 1520-30 zástavní pán Petr ze Žerotína. Královské panství zakoupil roku 1583 do dědičného držení vzdělaný štýrský šlechtic Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu, president dvorské komory, dvořan, osobní přítel Rudolfa II. a bratranec posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Počínaje rokem 1586 začaly stavební práce a tvrz se změnila na příjemný renesanční zámek. Když Ferdinand opustil pražský císařský dvůr pro luteránskou víru, staly se mu Janovice azylem. Vynikající finančník a znalec dolování vybudoval na panství hutě podle štýrské předlohy, a dal tak impulz k modernizaci celého železářství v našich zemích. 1656-8 přibyla k zámku kaple v podobě rondelu a roku 1663, krátce před smrtí Volfganga Bedřicha, přestavěl zámek stavitel Alessandro Canneval v raně barokním duchu. Po období dietrichštejském přešlo panství 1721 sňatkem ovdovělé Marie Arnoštky z Gallasu do vlastnictví jilemnických hrabat Harrachů a zámek se stal vedlejším sídlem českého rodu. Ferdinand Bonaventura provedl 1763-5 zásadní přestavbu zámku s pomocí významného stavitele Gottfrieda Weissera v pozdně barokním slohu. Jeho dílem je jižní a část východního křídla ve tvaru rozevřeného L. Vznikla tak hodnotná, výstavná a nesmírně prostorná stavba. 1764 začaly bít zámecké hodiny a 1766 se skončila přístavba pivovaru. Dnešní tvář získal zámek v letech 1827-50. V 19. a ve 20. století proběhly vnitřní úpravy a poslední vnější úpravy pochází z roku 1901. Zámek se stal trvalým sídlem janovické linie Harrachů za Karla Alfréda v druhé půli 19. stol. Větev vymřela 1937 významným zemědělským znalcem a filantropem Františkem Arnoštem. Poslední majitelkou byla jeho dcera Anna Marie, žena maďarského diplomata Františka Zikmunda Rosty - Forgache z Barkocz. Nejtěžší chvíle nastaly po roce 1945. Majetek byl rodině pronásledované nacisty zabaven, část mobiliáře vyvezena do Maďarska, něco umístěno na zámku Liběchov a většina zničena nebo rozkradena. K jistému zlepšení došlo příchodem archivu Olomouckého kraje roku 1949 a později přibyly další fondy. Roku 2002 byl archiv deponován v Opavě a Olomouci. Zámek je prázdný a se stopami necitlivého zacházení, ale suchý a nikoli v nevratném stavu. Přes nemalé náklady není jeho revitalizace problémem.
