Poprvé se Malá Morávka připomíná roku 1524, vznikla však mnohem dříve (první známky osídlení pocházejí již ze 13. století). V 16. století se význam Malé Morávky pojil s těžbou železné rudy a také dřeva z okolních lesů. Příznakem rozvoje obce je také výstavba prvního chrámu. Byl jím dřevěný luteránský kostelík, který si v roce 1614 postavilo prvních sedmnáct stálých obyvatel osady. S kostelíkem vyrostla také fara a zvonice.
Po Bílé hoře panství získal řád německých rytířů, který s pomocí jezuitů brzy přistoupil k rekatolizaci obyvatelstva. V roce 1655 byl kostel nově zasvěcen Nejsvětější Trojici. Kostel byl tehdy celodřevěný se sakristií přiléhající z levé strany a představěnou věží, v níž visely dva zvony. Oba odlil v roce výstavby kostela 1614 olomoucký zvonař Adam Schraub. Větší, v průměru i na výšku měřící 70 cm a vážící 280 kg, zasvěcený roku 1655 sv. Anně, najdeme v kostele dodnes, na rozdíl od menšího zasvěceného Panně Marii, který byl zřejmě zrekvírován za první světové války. Ve třicátých letech byl osamocený prastarý zvon doplněn dalšími třemi, které však byly opět zabaveny během druhé světové války. V současnosti je v kostele pouze historický, památkově chráněný zvon, který byl před několika lety elektrifikován. Už původní dřevěný kostel měl mít tři oltáře, hlavní náležející Panně Marii, boční Třem králům a Janu apoštolovi a evangelistovi. Dále náležela do vybavení kostela dřevěná kazatelna, zděná křtitelnice a kůr s varhanami. K areálu kostela patřil i hřbitov obehnaný kamennou zdí.
Kostel se stavěl v průběhu let 1790 - 1793. Autorem portálů hlavního i bočních vstupů byl kameník Anton Knott z Maletína, který si svou práci označil rokem 1791. Nad hlavním portálem najdeme pískovcovou desku s latinským textem, v němž je zakomponován i letopočet dokončení kostela 1793. Podle dochovaných záznamů na rozpis dokončovacích prací dohlížel krnovský stavitel Johann Mihatsch, který byl patrně i projektantem kostela. Výsledná podoba kostela má barokně klasicistní ráz. Podélná loď je na východě zakončena odsazeným kněžištěm a obdélnou sakristií, nad hlavním vstupem ční věž původně završená zvoncově-mansardovou střechou, kterou dnes nahrazuje jednoduchá stříška. Na fasádě kostela zaujmou i sluneční hodiny z roku 1791, na jižní zdi a prastarý náhrobní kámen s nápisem a motivem lebky a zkřížených hnátů, vtělený do zadní zdi kostela, zřejmě starší než sám kostel. Loď má valenou klenbu se štukovým rámováním. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice. Původní varhany pocházely z dílny Josefa Staudingera z Andělské Hory, roku 1843 je díky vynikajícímu hudebníku Johannu Weissovi nahradily jiné, které byly 1915 opět vyměněny za nové, pocházející ze slavné krnovské firmy bratří Riegrů. Na první pohled také zaujme zdobená kazatelna, práce stolaře Kašpara Riedla z Jelení, který pro kostel zhotovil i lavice a další vybavení.
Budova fary byla postavena roku 1770 jako barokní stavba se zajímavou vnitřní štukovou výzdobou. Byla upravena v 1. polovině 19. století a posléze ještě na konci 20. století. Dosud si však uchovala stylový vzhled a patří rovněž na seznam kulturních památek. Kostel si však na renovaci musel počkat dalších dvacet let.
