Kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1777 se nachází ve Staré Vsi. Byl postaven na místě staré tírny lnu, kterou obci daroval hrabě Harrach. Kostel má velmi osobitý sloh, který zvnějšku charakterizuje poměrně nízká střecha a vysoká štíhlá věž nad hlavním vstupem. Interiér však překvapí svou prostorností (v roce 1832 byl kostel rozšířen). Vnitřní vybavení a výzdoba jsou neokázalé. Na první pohled zaujme půlkruhové kněžiště s vitrážovými okny a bílým oltářem, jemuž nedominuje obraz, ale pouhý kříž a několik soch, v lodi pak zřejmě původní kazatelna s rokokovým zdobením, s níž stylově souzní jak protější velký obraz s námětem sv. Kříže, tak varhany na hudební kruchtě. Ta zaujímá nejen prostor za hlavním vstupem, ale vybíhá na obou stranách i do střední části lodi v podobě částečného ochozu. Zajímavé zdobení mají čela dvou krátkých lavic v lodi a také lavice s harrachovským erbem uschovaná pod kruchtou, která byla vyhrazena přímo pro rodinu hraběte. Velikost kostela svědčí o tom, že obec bývala dříve hojně obydlená (údaje z 19. století dokládají počet kolem 2 a půl tisíce obyvatel). V těsném sousedství kostela leží hřbitov. Nacházejí se zde staré hroby s náhrobky v podobě litinových křížů.
Stará Ves byla zřejmě založena teprve v roce 1561 na janovickém panství tehdejšími majiteli Edery ze Štiavnice. Na rozvoj obce měla značný vliv přítomnost rud a bohatých lesů v blízkém okolí vesnice. Největšího rozvoje Stará Ves dosáhla s průmyslovou revolucí v 19. století. Prosperovaly zde železárny spjaté s janovickými podniky hraběte Harracha. Už před rokem 1693 měla Stará Ves vlastní školu, jedinou přespolní v rýmařovské farnosti.
Na vyhlídkovém místě na skále nad obcí stojí renovovaná kovová socha sv. Antonína, patrona milenců, kterou renovátoři odvodili od tradované zkazky o nešťastně zamilované dvojici, která měla skokem ze zmíněné skály ukončit svůj život. Žďárský Potok je místní částí Staré Vsi. Jsou zde zajímavé zdejší lidové stavby, reprezentující dům jesenického typu. Soubor roubených a zděných domků ze 17. až 19. století se dochoval v takové původnosti, že byla v roce 1995 ve Žďárském Potoku vyhlášena vesnická památková zóna.
